Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Síla poděkování

V televizi jsem viděl, jak v jednom našem městě projíždí konvoj zdravotníků a policie. Lidé na ulici jim tleskali a děkovali za jejich práci. A jeden policista, jeden z těch mnoha hrdinů kteří šíleně riskují, dojatě prohlásil, že je to ohromná satisfakce, když vidí jak jim lidi děkují a že mu to stojí za to. Chápete, člověk který riskuje zdraví a možná i život řekne, že mu to poděkování stojí za to! Chtělo se mi brečet dojetím (hele, viděli jste mě zpívat, takže já klidně můžu říct i to, že se mi chce brečet u televize). Poděkování je neuvěřitelně silná zbraň na živo a není důvod, proč by to v online světě mělo být jinak. Pod příspěvky s mým textem začali psát lidé, že děkují. Přišlo mi hodně zpráv s poděkováním, volali mi kamarádi a také se ozvalo několik lidí s tipy na zajímavá videa a další materiály. Každé poděkování má neobyčejnou sílu a pomůže vám s další prací. Tento text jsem sepsal hlavně jako poděkování všem, kteří mě podpořili. Rád se s vámi podělím o inspirace, které jsem díky vám nasbíral.

Ženská neví, že to nejde (a úča už vůbec ne)

Jednoduchá řešení bývají často nejlepší a v online výuce to platí dvojnásob. Marie Curie-Skłodowská položila na jednom setkání vědců přítomným mužům otázku, jak by zajistili, aby si horká kapalina v nádobě udržela co nejdéle svoji teplotu (prostě aby to nevystydlo, že jo). Přítomní odborníci vymýšleli různé složité mechanismy. Po chvíli se paní Skłodowská usmála a řekla: “No, pánové, já bych ji nejdřív zakryla.” Asi jako když se dá poklička na hrnec s horkou polévkou…Když jsem viděl řešení, které spontánně vymyslela paní učitelka Šimůnková k tomu, aby mohla učit matematiku online, spadla mi brada. Evidentně si neuvědomila, že to v domácích podmínkách nejde 🙂 O ženských na mateřské a vesnických učitelkách už jsem psal, tak to nebudu víc rozvádět. Už jsem to psal i říkal mockrát, potřebujete začít jednoduše, teď hned. Školám nechybí ani tak technika (už si stejně musely nějak poradit), školy často potřebují spíš změnit přístup.

Podívejte se, jak si s online výukou klavíru poradila šikovná maminka paní Hubáčková z malé vesnice u Luhačovic (sakra, to je věta jak z Receptáře). Poličku na mobil vyrobila z knížky a rádia, mobil je namířený na klávesy a paní učitelka se na to dívá přes WhatsApp. Malý Oskar s paní učitelkou může komunikovat a slyší pokyny rovnou z mobilu. Všimněte si taky té powerbanky, která preventivně řeší problém “ale ten mobil je vybitej a není tady zásuvka”. Tohle prostě udělá jen ženská, protože se stejnou automatikou řeší a předvídá tisíc jiných věcí (třeba přidá dítěti ke svačině ubrousek navíc, “kdyby něco”). Chudák Oskar, tahle hodina prostě neodpadne, i kdyby v celé vesnici nešla elektřina 🙂

Koně, rodiče a lidičky

A taky děti. Zkrátka všichni ostatní, kteří taky nevědí, že to nejde (nezávisle na věku a pohlaví). Je úžasné, kolik lidí se pustilo do online výuky s vervou a tvoří krásné věci. Posuďte sami (děkuji panu Josefu Soukalovi za tipy).Páťačka Adélka Podholová připravuje tvoří pro své spolužáky Učení s plyšáky

Další inspirace:

Sebereflexe geniálního machra Maněny

Nejsem žádný génius ani stroj, takže se mi něco povede víc a něco míň (to je normální). Na rovinu, tenhle text je podle mě slabší. Vznikal strašně narychlo. Nebude mít 50 sdílení ani 2 000 přečtení. Ale to vůbec nevadí. Chtěl jsem vám jen rychle aspoň trochu vrátit ten úžasný pocit, který jsem zažil díky vašim poděkováním a ohlasům. A ukázat, že dobro může plodit další dobro a že to má velký smysl. A že poděkování je zkrátka hodně silná motivace, nejen pro učitele. Mějte se fanfárově!P.S. A neseďte furt u počítače, hejbněte trochu …delkou.